Vícebodové vstřikování MPI (Multipoint Injection) se systémem Simos 2P:

Simos je výrobek Siemens Automobilové systémy s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm, je to tedy Český výrobek. Simos slouží pro řízení výhradně benzínových motorů. Simos se používá nejen ve škodovkách od Felície přes Octavie až po Fabie, např Fábie 1.2HTP 3 válec má Simos 3PD. Simos obsahuje 16Bit procesor a EEPROM paměť (plus další pomocnou elektroniku) se softwarem pomocí kterého řídí vstřikování směsi.
Systému vícebodového vstřikování je více druhů, ale já se budu zaměřovat na systém Simos 2P, protože se montoval do aut Škoda Felicie. Tento systém vstřikování nahradil stávající jednobodové vstřikování BMM a karburátory, motor je plně řízen elektronicky a není už na něm co seřizovat. Tato řídicí jednotka je schopna se přizpůsobovat opotřebování motoru a „učí se“ proto se může stát při odpojení od baterie, že prvních pár kilometrů auto jede hůř. ŘJ se musí znovu optimalizovat na opotřebený motor. Jedná se o vícebodové vstřikování paliva, to znamená, že každý válec má svůj vstřikovací ventil řízený elektronickou jednotkou. Tyto vstřikovací systémy mají nižší spotřebu, vyšší výkon, pružnější motor, ale hlavně nižší exhalaci výfukových plynů. Vícebodové vstřikování Simos 2P se začalo montovat do vozu Škoda Felicie ve druhé polovině roku 1996. Motory Škoda Felicie, které měli vstřikování MPI šli rozpoznat podle velkého nápisu MPI na motoru a zapalovací liště nasazené na svíčkách (už žádný rozdělovač). Samotný tvar a design kovové části motoru se nezměnil a je stejný jako u Favoritu. Ostatní části motoru se změnili, částečně jako snímače a úplně sání , zapalovací soustava, vstřikovací soustava. Škoda Felicie s MPI motorem se vyráběla ve 3 různých variantách: 1,3MPI / 40kW; 1,3MPI / 50kW; 1,6MPI / 55kW.

Vstřikovací jednotka obsahuje:
řídicí jednotku Simos 2P, která je umístěná na levém blatníku v motorovém prostoru stejně jako BMM. Jednotka obsahuje řídící systém a program podle kterého zpracovává všechny údaje ze senzorů v motoru podle kterých řídí přesný poměr vstřikování paliva do válců.

lambda sondu, která je na výfukovém potrubí mezi motorem a katalyzátorem. Tato sonda má pracovní teplotu okolo 300°C. Sonda snímá obsah kyslíku ve výfukových plynech, podle těchto informací zjišťuje bohatost směsi. Řídicí jednotka je schopna bez této sondy pracovat, bez signálu této sondy se aktivuje náhradní program nastavený výrobcem. Řídicí jednotka však bez této sondy není schopna nastavit ideální směs a může dojít k zničení katalyzátoru.

řízený katalyzátor, který je umístěn v určité části výfukového potrubí. Bývá z pravidla hned za kolenem výfuku. Pracovní teplota katalyzátoru bývá stejná jako Lambda sondy, tedy 300°C. Katalyzátor se skládá s keramického nebo kovového tělesa v plechovém obalu. V tomto tělese je mnoho jemných kanálků na kterých je nanesena slabá vrstva vzácného kovu (platina nebo rhodia).

Hallův snímač polohy a otáček setrvačníku, který je umístěn na převodovce. Podle tohoto snímače řídicí jednotka zjišťuje otáčky motoru a seřizuje volnoběžné otáčky. Bez tohoto snímače řídicí jednotka fungovat nemůže.

snímač teploty chladící kapaliny, který je umístěn na termostatu chladící kapaliny. Řídicí jednotka podle tohoto snímače zjišťuje teplotu motoru a nastavuje bohatost směsi pro studený a teplý motor. Řídicí jednotka je schopna bez tohoto snímače pracovat, ale nouzový program je nastaven na bohatou směs (studený motor).

snímač teploty vzduchu, který je umístěn u vstřikovací jednotky. Podle něho řídicí jednotka může obohatit směs.

snímač polohy škrtící klapky, který je umístěn na vstřikovacím ventilu. Tato škrtící klapka obsahuje potenciometr a koncový spínač. Potenciometr (tedy sešlápnutí plynu) udává řídicí jednotce kolik má přidat nebo ubrat na vstřikování paliva. Koncový spínač slouží k informaci řídicí jednotce zda-li jste úplně pustili plyn. Podle tohoto spínače řídicí jednotka ví kdy má brzdit motorem nebo řídit volnoběžné otáčky.

snímač klepání motoru, který je umístěn u výfukového potrubí. Tento snímač zjišťuje přechod motoru do detonačního spalování. Řídicí jednotka na základě signálu s tohoto senzoru zmenšuje předstih.

vstřikovací ventily. Ventily jsou 4, na každý válec jeden. Tyto ventily vstřikují palivo do sacího potrubí k válcům a jsou ovládány řídicí jednotkou.

zapalovací soustavu, která je umístěna přímo na zapalovací svíčky (zapalovací lišta). Zapalovací svíčky jsou umístěny na motoru stejně jako u karburátoru nebo BMM. Na nich připojená zapalovací lišta v sobě obsahuje celé vysokonapěťové zapojení, tedy odpadá trafo, vysokonapěťové kabely, rozdělovač. Tato zapalovací lišta je plně řízena řídicí jednotkou a proto nelze už nijak seřídit. Zapalovací lišta obsahuje 2 trafa, které jsou zapojeny následovně: 1. trafo je napojeno na svíčky 1. a 4. a druhé trafo 2. a 3.. To znamená, že jsou svíčky zapalovány v párech, vždy jedna svíčka zapaluje směs a druhá dává jiskru do prázdného válce. Řídicí jednotka řídí čas zapálení a tím také předstih.

elektrické palivové čerpadlo, které je umístěno v benzínové nádrži společně s benz. filtrem. Čerpadlo je spuštěno řídicí jednotkou přes relé, které je umístěno hned vedle této řídicí jednotky. Čerpadlo musí vytvářet dostatečný tlak aby se při otevření vstřikovacího ventilu palivo řádně rozprášilo a smíchalo se vzduchem ve válci. Toto výkonné čerpadlo vhání benzín do motoru a přebytečný benzín se přes uzavřený okruh vrací zpět do nádrže, tím se benzín zároveň ochlazuje.

elektromagnetický ventil, který je umístěn u filtru s aktivním uhlím. Odvětrávání benzinové nádrže je napojeno na nádobku s aktivním uhlím, dále z nádobky vede hadička do sání motoru. Na této hadičce je umístěn elektromagnetický ventil. Při zavřeném ventilu odvětrávání zůstává v nádržce s aktivním uhlím, při otevřeném ventilu vedou výpary dal do motoru a do spalovacího prostoru. Tento ventil je ovládán řídicí jednotkou. Odvětrávání s aktivním uhlím je zde aby nešly benzínové výpary do ovzduší a samozřejmě v létě nesmrděl benzín v celém autě.

ECU Simos